Pokud potřebujete naše zboží pod stromeček, prosíme o objednání do 17.12.2020. Aby měly zásilkové firmy čas na doručení. Děkujeme Team TreeMedu.

Vitamin D – nepodceňujte jeho dostatek!

Vitamin D – nepodceňujte jeho dostatek!

Pokud jste někdy zaslechli slovní spojení sluneční vitamin, jednalo se právě o „déčko“. Jeho potřeba pro organismus není kryta stravou, ale z 80–90 % se vlivem slunečního záření vytváří v kůži. Mnoho lidí trpí i dnes jeho nedostatkem, díky způsobu života nebo vlivem geologické polohy. Vitamin D je nezvyklá molekula s mnoha funkcemi. Z části se chová jako vitamin a zčásti účinkuje jako steroidní hormon, přestože ho nevytváří žádná endokrinní žláza. Potřebují ho hlavně děti, ale téměř všichni trpíme jeho nedostatkem.

Jak to funguje?

Hlavní funkční formou vitaminu D je kalcitriol. Reguluje střevní absorpci vitaminu A, fosfátů, vápníku, železa, hořčíku a zinku. Snižuje uvolňování vápníku ledvinami, zvyšuje ukládání vápníku do kostí, ovlivňuje vyzrávání epitelových buněk kůže a moduluje buněčnou aktivitu imunitního systému.

Metabolismus

Vitamin D je souhrnný název pro prekurzory nazývané kalciferoly: 

Vitamin D2 (ergokalciferol, kalcidiol), který se převážně vyskytuje v rostlinách a rybách, a Vitamin D3 (cholekalciferol, kalcitriol), jež je hlavně živočišného původu. V těle zvířat i lidí se z cholesterolu vytváří 7-dehydrocholesterol a z něho působením UV záření (záření o délce 290–320 nm) vitamin D3, proto se o něm někdy mluví jako o „slunečním vitaminu“.

Vstřebání vitaminů D ze střeva do krevního řečiště vyžaduje aktivní transport, a proto je dostupnost a efektivnost různých zdrojů vitaminu D značně individuální.

Jaká onemocnění hrozí při nedostatku „déčka“?

Ortopedie – kosti a svaly

Nedostatek vitaminu D vyvolává křivici u dětí. Příznaky křivice jsou poruchy ve tvaru kostí. U kojence měknou kosti lebeční zvláště týlní. Zuby rostou nepravidelně a jsou na kousacích plochách zoubkované, tvrdé patro je vysoko klenuté. Na žebrech je přechod části chrupavčité v kostní značně ztluštělý a tvoří tzv. rachitický růženec. I na ostatních kostech jsou hranice chrupavky a kosti zduřelé, kosti dolních končetin se ohýbají, dítě přestává chodit. Hroutí se obratle a vznikají pokřiveniny páteře.

Ukazuje se, že velký vliv na vytváření kostní matrix dítěte má již před jeho narozením hladina vitaminu D těhotné ženy.  Pro správný vývoj kostí je důležitý i vitamin K, vápník, fosfor, kvalitní bílkovina a další složky výživy.

Imunita a alergie

Mechanismus působení vitaminu D na imunitu je komplexní. Nedostatek vitaminu D je spojován s rizikem rozvoje autoimunitních onemocnění, včetně cukrovky prvního typu.

Nedávno publikovaná studie australských autorů prokázala, že nedostatek vitaminu D v těhotenství je predisponujícím faktorem rozvoje alergické senzitivity dětí v časném věku života. (1)

Těhotenství

Nedostatečná hladina vitaminu D v těhotenství má nepříznivý vliv jak na ženu, tak i na vyvíjející se plod, a ovlivňuje také budoucí zdraví dítěte. Důvodem je úplná závislost plodu během nitroděložního vývoje, a tedy na příjmu vitaminu D od matky.

Nízká hladina vitaminu D v těhotenství ohrožuje u plodu funkci mozku, funkci nervů, imunitního systému a vývoj kostry.

pregnancy-784671_1280

Trocha historie…

Nedostatek vitaminu D vyvolává křivici (rachitis). Onemocnění postihuje hlavně děti a je známé již od starého Egypta (před 3500 lety).

Díky značnému výskytu křivice u dětí v Anglii a Skotsku bývala často označována jako anglická nemoc.

Největší počty nemocných byly zaznamenány v době průmyslové revoluce (18. a 19. stol.). Udává se, že do dvou let věku onemocnělo až 80 % dětí.

Vikingové znali od pradávna léčebné vlastnosti rybího tuku. Olej z tresčích jater nejspíše přispíval velkou měrou k jejich vynikajícímu zdraví a fyzické síle.

Víte, že?

6 % těla ozářeného erytémovou dávkou slunečního záření (do zčervenání kůže) se rovná 600 až 1000 IU vitaminu D, což je zhruba plocha obličeje. Faktor 8 SPF redukuje produkci vitaminu D v kůži až o 97 % (2).

vacation-2218989_1920

Výzkum se intenzivně věnuje úloze vitaminu D nejen z hlediska vlivu na vývoj a stav kostí, ale především v souvislosti se stále častěji se vyskytujícími neinfekčními chronickými onemocněními, zejména cukrovkou, obezitou, vysokým krevním tlakem, srdečním selháním, autoimunitními chorobami i nádorovým bujením.

Státní zdravotní ústav (SZÚ) vydal zprávu o výsledcích studií v ČR

2016 – Výsledky u dětí ve věku 5 a 9 let ukázaly dostatečné zásobení vitaminem D jen u třetiny dětí z celkového počtu 419 sledovaných. Významně vyšší hladiny vitaminu D v séru měly děti užívající potravinové doplňky s vitaminem D.

Na jaře dosahovalo optimální hodnoty vitaminu D pouze 14 % dětí.

Závěr pro ČR vyplývá, že konzumace vápníku a vitaminu D zejména v zimním období patří ke slabým místům výživy obyvatel. Výsledky i z jiných zemí ukazují, že příjem vitaminu D z potravy není dostačující.

Shrnutí

Denní doporučený příjem vitaminu D pro kojence je 10 μg, což odpovídá 400 IU. (1)

Vzhledem k tomu, že přirozená ani umělá výživa kojence nezajišťuje dostatečný příjem vitaminu D, obecně se doporučuje podávat tento vitamin pravidelně od konce 1. týdne života do konce 1. roku života a v druhém roce v době zimních měsíců v denní dávce 400 IU.

Účinnost vitaminu D2 je o 30 % menší než vitaminu D3. (2)

Nejlepším zdrojem vitaminu jsou rybí tuk, játra, žloutek nebo obohacené složky potravy.

Vitamin D se doporučuje podávat po obědě či večeři, protože je rozpustný v tucích. Kojencům se podává nejlépe na lžičce mléka nebo kaše. Nedoporučuje se přidávat kapky do většího množství stravy, neboť není zaručeno podání plné dávky.

Velmi vhodná je kombinace vitaminu D s probiotiky, pro větší podporu imunity a omezení nadýmání, které samotný vitamin D v kapkách může vyvolávat.

Inovativní a jedinečné je podávání ve sprejích, kdy dojde k rychlému vstřebání vitaminu přes ústní sliznici rovnou do krevního oběhu. Zejména děti ocení jeho příjemnou chuť a rodiče rychlost a jednoduchost aplikace.

https://eshop.treemed.cz/vitamin-d-nordaid/

Zdroj:

  1. Tláskal P, Význam vitaminu D v pediatrické praxi Pediatr. praxi 2013; 14(2): 94–98
  2. Broulík P, Broulíková K, Vitamin D v praktické medicíně, Interní Med. 2013; 15(8–9): 256–260